Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.

Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.

Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
Zum Ende der Woche wird Brent über 93 US-Dollar je Barrel gehandelt und steuert auf einen Anstieg von rund 6 Prozent zu, während WTI zur Lieferung im Oktober nach fünf aufeinanderfolgenden Handelssitzungen mit Kursgewinnen bei etwa 86 US-Dollar liegt. Seit Jahresbeginn ist der Ölpreis um mehr als 50 Prozent gestiegen, da der Konflikt zwischen den USA und dem Iran den Nahen Osten ins Chaos gestürzt hat und beide Seiten ihren Kampf um die Straße von Hormus fortsetzen.
Die aktuelle Rally wird von Washingtons Vorbereitungen auf eine Kampagne der wirtschaftlichen Isolation gegen den Iran angetrieben. Finanzminister Scott Bessent erklärte, dass die Regierung die Details der Initiative am Montag vorstellen werde, nachdem Präsident Trump diesen Schritt als „wirtschaftlichen D-Day“ bezeichnet hatte. Die Maßnahmen werden sich gegen Teheran richten und könnten Länder betreffen, die mit dem Iran Geschäfte machen, möglicherweise einschließlich China.
Der chinesische Faktor bleibt die Hauptverwundbarkeit des gesamten Unterfangens. Peking, der größte Importeur iranischen Öls, erklärte, dass Sanktionen und Druck nicht wirken würden, und rief zu einer diplomatischen Lösung auf. Bessent merkte in seinen Kommentaren an, dass China einen erheblichen Teil seiner Energieversorgung aus der Region bezieht und fügte hinzu, dass es stark davon profitieren würde, sich dem Programm anzuschließen.
Es ist offensichtlich, dass Peking darauf setzt, dass Trump vor allem eine große Inszenierung wirtschaftlichen Drucks braucht, ohne so weit zu gehen, chinesische Banken tatsächlich zu erdrosseln. Dennoch birgt die Aussicht, zusätzliche Sanktionen gegen den Iran zu verhängen, um dessen Wirtschaft zu schwächen, für die USA selbst ein gewisses Risiko.
Es ist anzumerken, dass die bestehenden Maßnahmen sich bereits als recht wirksam erwiesen haben. Washington hat eine Seeblockade der iranischen Häfen verhängt, um die Ölexporte zu unterbinden, und dieser Kordon scheint zu wirken. Die schmerzhaftesten Folgen für die Verbraucher zeigen sich jedoch nicht beim Öl selbst, sondern bei den Mineralölprodukten. In den USA sind die durchschnittlichen Einzelhandelspreise für Dieselkraftstoff in dieser Woche auf fast 5,55 US-Dollar pro Gallone in die Höhe geschossen, den höchsten Stand seit Ende Mai, während die Marge aus der Umwandlung von Öl in Diesel kürzlich die Marke von 100 US-Dollar pro Barrel überschritten und damit ein historisches Rekordniveau erreicht hat.
Darüber hinaus hat die weitere Schwächung des US-Dollars den in Dollar notierten Rohstoffen zusätzlichen Auftrieb verliehen. Am Freitag steuerte der Dollar-Index auf seinen niedrigsten Stand seit Mai dieses Jahres zu. Damit steigt der Ölpreis über drei Kanäle: geopolitisches Risiko, tatsächliche Engpässe bei Mineralölprodukten und Währungsfaktoren. Die Veröffentlichung der Details des amerikanischen Plans am Montag wird zeigen, ob Washington Sekundärsanktionen gegen chinesische Käufer verhängt, und davon wird abhängen, ob die aktuelle Rally den Beginn einer neuen Phase markiert oder lediglich eine weitere Episode in einem langwierigen Patt darstellt.

Im Hinblick auf das aktuelle technische Bild beim Öl müssen die Käufer zunächst den nächsten Widerstand bei 86,60 USD überwinden. Gelingt dies, rückt das Ziel bei 89,60 USD in den Fokus, wobei ein Ausbruch darüber hinaus bereits recht anspruchsvoll werden dürfte. Das entfernteste Ziel liegt im Bereich von 92,56 USD. Kommt es hingegen zu fallenden Ölpreisen, werden die Bären versuchen, die Marke von 84,40 USD unter Kontrolle zu bringen. Sollte ihnen das gelingen, würde ein Ausbruch aus dieser Spanne die bullischen Positionen deutlich schwächen und den Ölpreis bis auf 81,50 USD drücken, mit der Aussicht, anschließend 78,70 USD zu erreichen.
QUICK LINKS