Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.
Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.
Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
Na konci týdne se Brent obchoduje nad 93 USD za barel a směřuje k nárůstu o zhruba 6 %, zatímco WTI s dodáním v říjnu se po pěti po sobě jdoucích růstových seancích drží na zhruba 86 USD. Od začátku roku ropa vzrostla o více než 50 %, protože americko-íránský konflikt uvrhl Blízký východ do chaosu a obě strany pokračují v boji o Hormuzský průliv.
Současný růst je poháněn přípravami Washingtonu na kampaň ekonomické izolace Íránu. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že administrativa představí podrobnosti iniciativy v pondělí poté, co prezident Trump tento krok označil za "ekonomický den D". Opatření budou namířena proti Teheránu a mohla by ovlivnit země, které s ním obchodují, potenciálně včetně Číny.
Čínský faktor zůstává nejzranitelnějším bodem celého úsilí. Peking, jakožto největší dovozce íránské ropy, prohlásil, že sankce a nátlak nebudou fungovat, a vyzval k diplomatickému řešení. Bessent ve svých komentářích poznamenal, že Čína získává z regionu významnou část svých energetických dodávek, a dodal, že by z připojení k programu velmi profitovala.
Je zřejmé, že Peking počítá s tím, že Trumpovi bude stačit jen velký ekonomický tlak, ale nezajde tak daleko, aby skutečně udusil čínské banky. Vyhlídka na zavedení sankcí proti Íránu s cílem podkopat jeho ekonomiku však nese určitou míru rizika pro samotné USA.
Stojí za zmínku, že stávající opatření se ukázala jako poměrně účinná. Washington uvalil námořní blokádu na íránské přístavy s cílem zastavit vývoz ropy a tento kordon zřejmě fungoval. Nejbolestivější důsledky pro spotřebitele se však neprojevily u samotné ropy, ale u ropných produktů. V USA se průměrné maloobchodní ceny motorové nafty tento týden prudce zvýšily na téměř 5,55 USD za galon, což je nejvíce od konce května, zatímco marže z přeměny ropy na naftu nedávno překročila 100 USD za barel a dosáhla historického rekordu.
Další oslabení amerického dolaru navíc poskytlo dodatečnou podporu komoditám denominovaným v dolarech. V pátek se index dolaru dostal na nejnižší úroveň od května letošního roku. Ropa tak roste na základě tří faktorů, včetně geopolitického rizika, skutečného nedostatku ropných produktů a měnových faktorů. Zveřejnění podrobností o americkém plánu v pondělí ukáže, zda Washington uvalí sekundární sankce na čínské kupce, a od se bude odvíjet vývoj rally – zda je současná rally začátkem nové fáze nebo další epizodou v prodlužující se patové situaci.
Pokud jde o aktuální technický obraz ropy, kupující potřebují překonat nejbližší rezistenci na 86,60 USD. To jim umožní zacílit na úroveň 89,60 USD, nad kterou bude poměrně obtížné prorazit. Nejvzdálenějším cílem bude úroveň kolem 92,56 USD. V případě poklesu cen ropy se medvědi pokusí získat kontrolu nad 84,40 USD. Pokud se jim podaří, proražení z tohoto rozpětí by zasadilo býčím pozicím vážnou ránu a stlačilo ropu dolů na minimum 81,50 USD s vyhlídkou na dosažení 78,70 USD.
RYCHLÉ ODKAZY
ForexMart is authorized and regulated in various jurisdictions.
(Reg No.23071, IBC 2015) with a registered office at First Floor, SVG Teachers Co-operative Credit Union Limited Uptown Building, Corner of James and Middle Street, Kingstown, Saint Vincent and the Grenadines
Restricted Regions: the United States of America, North Korea, Sudan, Syria and some other regions.
Kontaktujte nás 
