Fiskální konsolidace vlády Petra Fialy: Snížení schodku s daní na důvěryhodnost
Současné vládní koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN se podařilo snížit schodek státního rozpočtu, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k výkonu ekonomiky. Podle analytiků oslovených ČTK však vláda dosáhla tohoto výsledku za cenu zvýšení daní, čímž se vzdálila některým ze svých původních předvolebních slibů. Hospodářská politika kabinetu Petra Fialy (ODS) tak sbírá uznání i kritiku – chválu za dosažené výsledky, ale výhrady k použitému nástroji.
Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky vláda výrazně přispěla ke snížení deficitu. Zatímco v roce 2021 činil vládní deficit více než pět procent HDP, ke konci roku 2024 by měl klesnout na 2,2 %. Berka v této souvislosti ocenil snahu kabinetu omezit výdaje v některých resortech, což bývá tradičně velmi obtížné.
Podobně hodnotí situaci i analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že rozpočtový schodek se snížil z 419,7 miliardy korun v roce 2021 na letošních plánovaných 241 miliard. I když podle něj mohla být konsolidace ambicióznější, bere v potaz mimořádné okolnosti, které vláda musela řešit – zejména válku na Ukrajině a nárůst cen energií. V evropském kontextu pak označil letošní očekávané zadlužení Česka ve výši 43,1 % HDP za relativně konzervativní.

Zásadním nástrojem fiskální konsolidace byl tzv. konsolidační balíček, který vláda představila v reakci na zhoršující se rozpočtovou bilanci. Ten obsahoval zvýšení daně z příjmů právnických osob, daně z nemovitostí a zavedení nemocenského pojištění, stejně jako úpravy sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). Tato opatření pomohla snížit deficit, ale vyvolala i kritiku kvůli rozporu s předvolebním závazkem nezvyšovat daně.
Berka upozornil, že průměrná složená daňová kvóta za období Fialovy vlády činí 32,6 % HDP, což je méně než 33,7 % HDP za předchozí vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). V celkovém pohledu tak nelze mluvit o masivním zvyšování daňového zatížení, přestože k jednotlivým zvýšením došlo.
Cverna naopak ocenil sloučení dvou snížených sazeb DPH (10 % a 15 %) do jedné dvanáctiprocentní, stejně jako zrušení silniční daně pro vozy do 12 tun. Oba kroky označil za přehlednější a vstřícnější vůči poplatníkům.

Největší vlnu nesouhlasu však vyvolala tzv. daň z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta byla zavedena pro roky 2023 až 2025 jako dočasné opatření zaměřené na energetické a petrochemické firmy a velké banky. Cílem mělo být pokrytí mimořádných výdajů státu během energetické krize.
Podle Cverny i dalších ekonomů se však tato daň ve výsledku disproporčně dotkla především polostátní společnosti ČEZ (CEZ). Banky, které měly být také terčem daně, podle kritiků přispěly podstatně méně. Některé odhady dokonce naznačují, že celkové inkaso windfall daně za tři roky převýší výdaje, které stát kvůli energetické krizi vynaložil. Tím se zvyšuje obava, že nástroj byl spíše motivován fiskálně než cíleně.
Vedle stabilizace veřejných financí ocenil Cverna i navýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP, což je v souladu se závazky vůči NATO. Vláda se navíc zavázala zvyšovat tyto výdaje každoročně o 0,2 procentního bodu až do roku 2030. Tento krok hodnotí jako důležitý z hlediska zvýšení obranyschopnosti země v časech rostoucího geopolitického napětí.
Do budoucna bude podle Berky důležité reformovat pracovní trh, který je dlouhodobě napjatý a přispívá k inflačním tlakům. Jako klíčové označil vytvoření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin, především důchodců a rodičů na mateřské. Zároveň vyzdvihl potřebu rozvíjet soukromé spoření na penzi, aby se snížila závislost občanů na státním důchodovém systému.
Celkově lze shrnout, že vláda během svého funkčního období provedla významné kroky k fiskální konsolidaci, byť za cenu kontroverzních rozhodnutí. Její úspěch v oblasti rozpočtu tak stojí na křehké rovnováze mezi hospodárností a politickými náklady.
在本週結束時,Brent 原油交易價格已升至每桶 93 美元以上,漲幅約 6%;而 10 月交割的 WTI 則在連續五個交易日上漲後,維持在約每桶 86 美元。自年初以來,隨著美伊衝突將中東推入動盪局勢、雙方持續在荷莫茲海峽爭奪主導權,油價已上漲逾 50%。
目前這波上漲行情,是由華盛頓為針對伊朗展開經濟孤立行動的準備所推動。財政部長 Scott Bessent 表示,在 Trump 總統將此舉稱為「經濟版諾曼第登陸日(economic D-Day)」之後,政府將於週一公佈這項倡議的具體細節。相關措施將以德黑蘭為目標,並可能波及與其有商業往來的國家,潛在對象包括中國。
「中國因素」仍然是整個行動的主要薄弱環節。作為伊朗石油最大進口國,北京表示,制裁與施壓不會奏效,並呼籲透過外交途徑解決問題。Bessent 在評論中指出,中國有相當一部分能源供應來自該地區,並補充說,如果北京加入這項計畫,將會獲得可觀利益。
可以看出,北京押注於 Trump 只需要一場大規模的經濟施壓秀,而不會真的走到掐住中國銀行咽喉的那一步。然而,將制裁伊朗納入削弱其經濟的選項之中,對美國自身也帶來一定程度的風險。
值得注意的是,現有措施已被證明相當有效。華盛頓對伊朗港口實施海上封鎖,意在切斷其石油出口,而這一道封鎖線看來確實發揮了效果。不過,對消費者而言,最痛的代價並非來自原油本身,而是石油製品。在美國,柴油零售平均價格本週飆升至每加侖將近 5.55 美元,創下自 5 月下旬以來新高;同時,原油煉製成柴油的利差近日已突破每桶 100 美元,寫下歷史紀錄。
此外,美元進一步走弱,為以美元計價的大宗商品提供了額外支撐。週五,美元指數走低,逼近今年 5 月以來的最低水平。於是,油價正透過三條管道上升:地緣政治風險、成品油實際短缺,以及匯率因素。美方計畫細節將於週一公佈,屆時便可看出華盛頓是否會對中國買家施加次級制裁,而這將決定當前這波漲勢究竟是新一輪行情的開端,還只是這場曠日持久對峙中的又一個插曲。

就目前原油的技術走勢來看,買方需要先突破最近的阻力位 86.60 美元。若能站上此價位,便有機會進一步上攻 89.60 美元,而要有效突破該水準將相當不易。更遠的上行目標區域則落在約 92.56 美元附近。
若油價轉而下跌,空方將試圖奪回 84.40 美元的控制權。一旦有效跌破這一區間,將對多頭部位造成嚴重打擊,可能把油價壓低至 81.50 美元的低點,並進一步指向 78.70 美元的目標。