Zatímco šéf amerického Fedu Jerome Powell čelí ve Washingtonu ostrým výpadům ze strany prezidenta Donalda Trumpa, v Evropě se mu dostalo nezvykle vřelého přijetí.
Na každoročním fóru Evropské centrální banky (ECB) v portugalské Sintře se stal jednou z ústředních osobností. Zatímco Trump ho v USA veřejně napadá kvůli odmítání snížit úrokové sazby, jeho evropští kolegové ho ocenili jako příklad odvahy a profesionality.
Napětí mezi Bílým domem a Fedem roste. Trump nedávno označil Powella za „tvrdohlavého mezka a hlupáka“, protože Fed odmítá rychleji uvolnit měnovou politiku. Předseda centrální banky ale dává najevo, že se takovým výpadům nehodlá podřizovat. V Sintře zopakoval, že Fed se nadále bude soustředit výhradně na svůj mandát daný Kongresem – tedy udržet inflaci pod kontrolou a podporovat maximální zaměstnanost.

Na fóru ECB vystoupil Powell po boku guvernérů z Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie. Získal spontánní potlesk hned několikrát, zejména ve chvíli, kdy prohlásil: „Soustředím se pouze na svou práci. Důležité je, abychom pomocí našich nástrojů dosáhli cílů, které nám stanovil Kongres.“ Tím dal jasně najevo, že politické výpady prezidenta nemění jeho přístup.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová ocenila v úvodním projevu všechny účastníky panelu, ale vyzdvihla právě Powella, protože podle jejích slov „ztělesňuje standard odvážného centrálního bankéře“. Přirovnání jeho přivítání k obdivu, kterého se dříve dostalo ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, vystihuje míru respektu, jaký si Powell mezi kolegy získal.
Guvernér finské centrální banky Olli Rehn ve středu pro Bloomberg poznamenal, že evropská centrální bankovní komunita oceňuje především Powellovo odhodlání zachovat nezávislost Fedu i v době politického tlaku. Tento respekt podle něj není jen věcí profesní solidarity, ale vychází z obav, že jakékoli ohrožení nezávislosti centrální banky by mohlo mít závažné důsledky pro stabilitu finančního systému.
Ve Spojených státech mezitím pokračují osobní útoky prezidenta Trumpa, který se snaží přimět Fed ke snižování úrokových sazeb. Důvod je zřejmý – s blížícími se volbami v roce 2026 chce Trump podpořit ekonomiku. Powell ale opakovaně zdůraznil, že Fed se řídí daty, nikoli volebním kalendářem.
Trump své výroky ještě přiostřil, když prohlásil, že by se měl přezkoumat systém dotací poskytovaných americkou vládou a naznačil, že Powellovo působení ohrožuje ekonomický růst. Zároveň uvedl, že předseda Fedu možná bude muset „čelit důsledkům“, pokud bude nadále odmítat snížení sazeb.
To vše se odehrává v době, kdy Fed zvažuje další kroky v boji s inflací, která se sice zmírnila, ale stále zůstává nad cílovou hodnotou 2 %. Powellův postoj „vyčkáme a uvidíme“ znamená, že Fed zatím nebude jednat unáhleně a raději si počká na další inflační data i signály z trhu práce.
Ekonom Jim Reid z Deutsche Bank připomněl, že od konce zlatého standardu v roce 1971 svět vstoupil do období, které je „nejinflačnějším v historii“. Podle něj žádná velká ekonomika za posledních 50 let nedosáhla dlouhodobě průměrné inflace pod 2 %, a to ani tak stabilní země jako Švýcarsko, které má navíc značné zásoby zlata.
Reid argumentuje, že v éře nekrytých měn a demokratických vlád je inflace často tím nejsnadnějším způsobem, jak řešit rozpočtové problémy a tlaky spojené s financováním veřejných výdajů. Proto je podle něj tlak na centrální banky přirozený, ale zároveň nebezpečný – zejména když přichází od volených politiků s krátkodobými cíli a omezeným mandátem.
V tomto kontextu se Powellovo odmítání snížit sazby jeví jako strategicky opodstatněné a dlouhodobě udržitelné rozhodnutí. Centrální bankéři v Evropě, ale i mnozí investoři a ekonomové v USA, chápou, že Fed nemůže reagovat na každý politický impuls. Naopak, jeho role je právě v tom být nezávislým hráčem, který chrání stabilitu měny, důvěru trhů a ekonomiky jako celku.

Para EUR/USD znudziła się obietnicami Donalda Trumpa i zaczęła reagować na to, co jest wyraźnie widoczne. USA nie są w stanie osiągnąć korzystnego porozumienia z Iranem. Teheran wykorzystuje dążenie Białego Domu do dyplomatycznego rozwiązania konfliktu. Nadal wysuwa nowe żądania, których Amerykanie nie są w stanie spełnić. Sytuacja staje się coraz bardziej napięta i wskazuje na możliwość wznowienia działań wojennych. Ta eskalacja zwiększy popyt na dolara jako walutę bezpiecznej przystani.
Polymarket wskazuje jedynie 22% prawdopodobieństwo otwarcia Cieśniny Ormuz do końca czerwca. Ceny ropy naftowej rosną trzeci dzień z rzędu, zwiększając tym samym ryzyko utrzymania się wysokiej inflacji w USA. W rezultacie instrumenty pochodne CME wskazują na 54% prawdopodobieństwo podwyżki stóp funduszy federalnych w 2026 roku. Swapy procentowe wskazują na 85% prawdopodobieństwo zacieśnienia polityki pieniężnej w tym roku.
Im dłużej trwa konflikt na Bliskim Wschodzie, tym większe ryzyko materializacji tego scenariusza. Gospodarka USA może sobie pozwolić na wyższe stopy procentowe. Do końca 2025 roku Rezerwa Federalna obniżyła stopy procentowe w związku z oznakami słabości na rynku pracy. Jednak w 2026 roku sytuacja na rynku pracy się ustabilizowała. Liczba wakatów w kwietniu była najwyższa od dwóch lat. Inwestorzy z niecierpliwością oczekują raportów ADP i BLS.
Według prezes Fed w Cleveland, Beth Hammack, Fed znajduje się obecnie w dobrej sytuacji. Obecny poziom stóp procentowych pozwala na przedłużenie przerwy w podwyżkach i ocenę wpływu konfliktu na Bliskim Wschodzie oraz napływających danych. Jeśli jednak inflacja będzie nadal rosła, bank centralny będzie zmuszony do podjęcia działań.

Rosnące ryzyko geopolityczne wywiera presję na parę EUR/USD. Jednocześnie para EUR/USD znajduje wsparcie w nieustannie bijącym rekordy indeksie S&P 500. Od początku zbrojnego konfliktu na Bliskim Wschodzie indeks ten przewyższył indeks MSCI World o 10 pkt proc. Zasadniczo świadczy to o amerykańskiej wyjątkowości i powinno wspierać rajd indeksu dolara. W praktyce jednak sukcesy amerykańskiego rynku akcji zwiększają zagraniczny popyt na zabezpieczanie przed ryzykiem walutowym i ograniczają potencjał umocnienia dolara amerykańskiego.

Nic nie trwa wiecznie. Całkiem możliwe, że irański atak na Kuwejt wywoła korektę indeksu S&P 500, pogorszy globalny apetyt na ryzyko i zwiększy popyt na dolara amerykańskiego jako bezpieczne aktywa. Jak długo jeszcze Donald Trump będzie mógł przymykać oko na działania Teheranu?
Technicznie rzecz biorąc na dziennym wykresie pary EUR/USD niedźwiedzie próbują wykorzystać wewnętrzną świecę doji. Przełamanie jej dolnej granicy w pobliżu poziomu 1,1615 pozwoli na zajęcie krótkich pozycji. Jeśli notowania nie powrócą powyżej tego poziomu w najbliższej przyszłości, ryzyko dalszego spadku w kierunku 1,145 wzrośnie. W takich warunkach sensowne jest, aby inwestorzy skupili się na sprzedaży.
SZYBKIE LINKI