Společnost Xiaomi Corp, tradičně známá především jako výrobce cenově dostupných a inovativních smartphonů, si v prvním čtvrtletí roku připsala výrazný úspěch i na poli elektromobility. Firma zveřejnila výsledky, které překonaly očekávání trhu – tržby dosáhly 111,3 miliardy jüanů (přibližně 15,5 miliardy USD), což překonalo průměrný odhad analytiků nastavený na 109 miliard jüanů. Za tímto výkonem stojí jak silný prodej telefonů, tak rychle rostoucí divize elektromobilů, která si postupně buduje své místo na vysoce konkurenčním čínském trhu.
Xiaomi v tomto období zaznamenala 75 869 dodávek svého elektrického sedanu SU7. Tato čísla znamenají důležitý milník pro firmu, která v oblasti automobilového průmyslu zatím stále figuruje jako nováček. Její vize, definovaná spoluzakladatelem a miliardářem Lei Junem, spočívá v investici 10 miliard dolarů do automobilové divize s cílem zařadit se mezi přední světové výrobce elektromobilů. První modely čelily těžké konkurenci – zejména ze strany firem jako Tesla a čínská BYD –, přesto se Xiaomi rozhodla pokračovat v expanzi a vývoji.

Důkazem této ambice je nejen pokračující vývoj nových modelů, ale i zmenšující se provozní ztráty divize elektromobilů. Zatímco ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku činila ztráta 700 milionů jüanů, letos ve stejném období klesla na 500 milionů jüanů. Tato zlepšení přichází před očekávaným červencovým uvedením sportovně laděného SUV modelu YU7, od kterého si firma slibuje další růst prodejů i posílení pozice na domácím trhu.
Zatímco automobilová divize vykazuje potenciál, Xiaomi se stále opírá o své jádro v podobě výroby smartphonů. V tomto segmentu společnost během prvního čtvrtletí zaznamenala růst tržeb o 8,9 %. Dodávky na domácím trhu meziročně vzrostly dokonce o 40 %, k čemuž přispěly zejména vládní dotace určené na podporu spotřebitelských výdajů. Tento růst se pozitivně promítl také do ceny akcií, které od březnového minima vzrostly o téměř 90 %.
Kromě samotných zařízení investuje Xiaomi i do technologického zázemí, které má firmě pomoci osamostatnit se v klíčových oblastech dodavatelského řetězce. Jedním z nejvýraznějších kroků bylo představení vlastního procesoru Xring, který má rozšířit nabídku high-endových produktů a zároveň posílit vyjednávací pozici vůči tradičním dodavatelům čipů, jako je Qualcomm. V tomto desetiletí Xiaomi plánuje do vývoje vlastních čipů investovat 7 miliard dolarů, což naznačuje, že se firma hodlá zařadit po bok technologických lídrů nejen v oblasti koncových produktů, ale i základních komponent.
Další důležitou částí ekosystému Xiaomi je divize Internet of Things (IoT), která se stará o prodej zařízení pro chytrou domácnost, nositelnou elektroniku a další propojené produkty. Tato divize v uplynulém čtvrtletí zaznamenala meziroční růst tržeb o téměř 60 %, což jen potvrzuje, že Xiaomi těží z rostoucí poptávky po komplexních digitálních řešeních.
Ani rychlý růst se však neobejde bez komplikací. Koncem března se stal sedan SU7 součástí smrtelné dopravní nehody, při níž zahynuli tři lidé. Podle dostupných informací byla v době nehody aktivní funkce autopilota, což přitáhlo pozornost regulátorů a veřejnosti na marketingová tvrzení výrobců elektromobilů o autonomním řízení. Xiaomi zatím k příčinám nehody neposkytla detailní vyjádření, nicméně incident může ovlivnit vnímání bezpečnosti jejích vozidel.

I přes tento problém společnost zvýšila svůj cíl pro dodávky elektromobilů na 350 000 kusů do konce roku 2025. Ačkoli podle Deutsche Bank došlo v dubnu k mírnému poklesu prodejů, vedení Xiaomi v čele s prezidentem Lu Weibingem potvrdilo, že plán pro letošní rok zůstává beze změny. Analytici z Bloomberg Intelligence uvedli, že úspěšné dodávky v prvním čtvrtletí posunuly Xiaomi „o krok blíže“ k dosažení cíle, což trh zatím hodnotí pozitivně.
Strategie společnosti tedy spočívá v kombinaci expanze do nových segmentů, upevnění pozice na tradičních trzích a rozvoji vlastní technologické základny. Ačkoliv Xiaomi čelí tlaku ze strany konkurence i regulačních výzev, její výkonnost v prvním čtvrtletí ukazuje, že firma má ambici stát se nejen technologickým, ale i automobilovým hráčem globálního formátu.
Czy prezydent USA dostaje to, czego chce, jakby z woli boskiej? Niestety, każdy zaznajomiony z teorią ekonomii rozumie, że pomysły Donalda Trumpa są szalone. Obniżenie stopy funduszy federalnych do 1% w obliczu inflacji przekraczającej cel na poziomie 2% sprawiłoby, że wzrost cen konsumpcyjnych wymknąłby się spod kontroli. Jednocześnie dolar by się osłabił. Właśnie tego, najpewniej, chce Biały Dom — zwiększyć konkurencyjność amerykańskich producentów. Problem w tym, że spadek indeksu dolara nie będzie stopniowy. Przypominać będzie spadek z urwiska.
Dolar amerykański jest główną walutą rezerwową. Stanowi około 60% rezerw walutowych banków centralnych. Każdy z nich chce mieć pewność, że błędna polityka Białego Domu nie doprowadzi do niekontrolowanej inflacji i dewaluacji ich aktywów. Jeśli pojawią się takie wątpliwości, amerykańskie aktywa zostaną wyprzedane, co wywoła załamanie indeksu dolara (DXY). Charakterystycznym przykładem jest reakcja rynku obligacji na eskalację konfliktów między władzą wykonawczą a Rezerwą Federalną — w takich momentach rentowności amerykańskich obligacji skarbowych rosły, co świadczyło o ich masowej wyprzedaży.
Jeśli Donald Trump zdoła wprowadzić w życie swoje radykalne plany, dolar amerykański nie uniknie krachu. Dotychczas jednak rynki uznawały taki scenariusz za mało prawdopodobny, co z kolei wywiera presję na parę EUR/USD.
Według Credit Agricole pomysł rozbieżności w polityce pieniężnej między Rezerwą Federalną a Europejskim Bankiem Centralnym nie zrealizuje się. Fed ma utrzymać stopę funduszy federalnych na poziomie 3,75% do końca roku, a szeroki spread względem stopy depozytowej EBC będzie działał jako czynnik hamujący dla euro. Siła gospodarki USA i temat sztucznej inteligencji będą nadal przyciągać kapitał z UE na amerykański rynek akcji. Jednocześnie wysokie koszty finansowania sprawią, że zabezpieczanie pozycji będzie drogie i ograniczy jego skalę — z korzyścią dla dolara.
Credit Agricole wskazuje też, że ryzyka geopolityczne stanowią istotny czynnik przeciwdziałający dla EUR/USD, zwłaszcza z powodu potencjalnych konfliktów: między USA a NATO w kwestii Grenlandii, między USA a Chinami w sprawach Iranu, Wenezueli i Japonii. Niepowodzenie dyplomacji ws. Ukrainy przedłużyłoby konflikt zbrojny i dodatkowo spowolniłoby gospodarkę strefy euro. Wreszcie, ryzyka polityczne w Europie mogą odrodzić się w każdej chwili — Francja będzie nadal wywierać presję na euro.

Zatem, jeśli plany Trumpa dotyczące dominacji fiskalnej nie zostaną zrealizowane, główna para walutowa ma większe szanse na kontynuację spadku niż na powrót do wznowionego trendu wzrostowego.
Technicznie, na wykresie dziennym EUR/USD formuje się świeca wewnętrzna. Traderzy mogą ustawić oczekujące zlecenia kupna euro na poziomie 1,1675 USD oraz zlecenia sprzedaży na 1,1650 USD.
SZYBKIE LINKI