Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem otevřel novou kapitolu v obchodních vztazích obou zemí.
Konverzace, která trvala zhruba hodinu a půl, se zaměřila především na detaily předběžné dohody, která byla uzavřena v předchozích týdnech. Jedním z klíčových bodů byla otázka vzácných zemin, tedy surovin, které jsou strategicky významné pro výrobu technologií, elektromobilů a dalších pokročilých zařízení.
Přestože Trump po rozhovoru označil výměnu názorů za „velmi dobrou“ a naznačil určitý pokrok v oblasti vzácných zemin, neposkytl konkrétní detaily. Situace tak zůstává nejistá a pozornost investorů i podnikatelského prostředí se nadále soustředí na tento sporný bod.

Vzácné zeminy patří mezi suroviny, jejichž kontrolu si Čína pečlivě střeží. Právě v tomto bodě panuje mezi oběma mocnostmi dlouhodobé napětí. Minulý měsíc sice došlo k předběžné dohodě, v níž se Čína zavázala uvolnit kontroly vývozu magnetů ze vzácných zemin, ale podle zprávy deníku Wall Street Journal se v praxi schvalovací procesy značně zdržují.
Trump uvedl, že otázka těchto magnetů byla ústředním tématem jeho hovoru se Si Ťin-pchingem, ale opět neposkytl konkrétní informace o tom, zda došlo k faktickému posunu. Pouze sdělil, že některé nejasnosti v oblasti vzácných zemin byly „vyjasněny“. Vzhledem k nejednoznačnosti těchto prohlášení zůstává nejasné, jaký bude další vývoj a zda skutečně dojde ke zmírnění exportních bariér.
Vedle samotného tématu vzácných zemin se pozornost obrací i k načasování a formě dalších obchodních jednání. Trump oznámil, že vyjednávací týmy obou zemí se brzy setkají, přičemž přesné místo i datum budou teprve oznámeny. Mezi hlavními vyjednavači za USA mají být ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick a obchodní zástupce Jamieson Greer.
Prezident Trump se k vývoji vyjádřil optimisticky a uvedl, že vztahy s Čínou i samotné obchodní jednání jsou „ve velmi dobré kondici“. Oba prezidenti si navíc během hovoru vyměnili pozvání k vzájemným návštěvám, což je diplomatickým gestem, které může přispět k dalšímu zklidnění napětí.
Zajímavé je, že témata jako válka na Ukrajině nebo situace na Blízkém východě během rozhovoru vůbec nezazněla. To podle všeho potvrzuje, že hlavním a prakticky jediným bodem jednání byl obchod a konkrétně jeho technické detaily, včetně podmínek vývozu strategických surovin.
Na čínské straně komunikace ohledně telefonátu probíhala především prostřednictvím státních médií a oficiálních vyjádření ambasády. Ta zdůraznila, že hovor se uskutečnil na žádost amerického prezidenta a vyzvala USA, aby uznaly již dosažený pokrok a přestaly uplatňovat „negativní opatření proti Číně“.
Čínské vyjádření se rovněž dotklo dlouhodobě citlivého tématu Tchaj-wanu, přičemž Spojené státy byly vyzvány k větší opatrnosti. Ambasáda varovala, že neuvážené kroky by mohly vést ke konfrontaci nebo dokonce ke konfliktu, čímž se znovu otevřelo jedno z nejcitlivějších geopolitických témat v rámci čínsko-amerických vztahů.
Tato diplomatická vsuvka ukazuje, že i když se obě země snaží dosáhnout pokroku v oblasti obchodu, pod povrchem zůstávají zásadní rozpory, které mohou další vyjednávání komplikovat. Zároveň však není pochyb o tom, že obě strany mají silný ekonomický zájem na tom, aby jednání pokračovala.
Telefonický rozhovor mezi prezidenty Trumpem a Si Ťin-pchingem byl významným krokem v pokračujících obchodních jednáních mezi USA a Čínou. Hlavním tématem byla otázka vzácných zemin, konkrétně magnetů, jejichž vývoz z Číny zatím zůstává omezený. Trump sice naznačil určitý posun, ale chybějící detaily zanechávají prostor pro nejistotu.
Důležité bude sledovat další schůzky vyjednávacích týmů, jejichž termíny a místa zatím nebyly zveřejněny. Optimistická rétorika obou prezidentů naznačuje snahu o nalezení dohody, nicméně diplomatické napětí a složitá agenda, do které vstupují i geopolitické faktory jako otázka Tchaj-wanu, mohou vývoj výrazně ovlivnit. Investoři a analytici tak mají důvod být obezřetní a sledovat každý další signál, který může napovědět, jak se budou čínsko-americké vztahy v obchodní rovině vyvíjet.

Für Donnerstag sind nur sehr wenige makroökonomische Berichte angesetzt. Im Wesentlichen ist der einzige nennenswerte Bericht jener zu den US-Erstanträgen auf Arbeitslosenunterstützung. Es ist wichtig, sich daran zu erinnern, dass Händler im Februar bereits alle wichtigen Daten zum Zustand des US-Arbeitsmarktes erhalten haben. Und diese Daten erwiesen sich als äußerst widersprüchlich. So blieben beispielsweise die JOLTs- und ADP-Berichte deutlich hinter den Erwartungen zurück. Der Arbeitslosenbericht zeigte einen Rückgang, während der NonFarm-Payrolls-Bericht für Januar zwar einen soliden Wert auswies, jedoch eine insgesamt enttäuschende Zahl für das Jahr 2025. Daher würden wir uns mit der Schlussfolgerung zurückhalten, dass sich der Arbeitsmarkt erholt. Ein sehr wichtiger Punkt ist, wo und wann diese Erholung einsetzen wird. Im gesamten Jahr 2025 wurden in der US-Wirtschaft nur 180.000 neue Arbeitsplätze geschaffen.
Unter den wichtigen Ereignissen am Donnerstag stechen die Reden von Vertretern der Europäischen Zentralbank und der Federal Reserve hervor, darunter Luis de Guindos, Michelle Bowman, Raphael Bostic und Neel Kashkari. Nach der Veröffentlichung der Daten zum US-Arbeitsmarkt, zur Arbeitslosigkeit und zur Inflation sind Änderungen in der Rhetorik der Mitglieder des geldpolitischen Ausschusses der Fed zu erwarten; die ersten Auftritte der Offiziellen deuteten jedoch auf eine weiterhin „neutrale“ Haltung hin. Wir gehen davon aus, dass sich die Haltung der Fed bald eher in Richtung „dovish“ verschieben könnte, da sich die US‑Inflation der Marke von 2 % nähert. Allerdings muss die Inflation weiter nachlassen und darf sich nicht nur bei 2,4 % einpendeln. Was die EZB betrifft, so zeigte der jüngste Inflationsbericht eine Abschwächung auf 1,7 %. Setzt sich dieser Rückgang fort, wird die EZB gezwungen sein, zu weiteren Lockerungsmaßnahmen in der Geldpolitik zu greifen, auch wenn Christine Lagarde ein solches Szenario derzeit zurückweist.Am vorletzten Handelstag der Woche könnte am Markt relative Ruhe mit geringer Volatilität herrschen. Der Euro kann heute aus den Bereichen 1,1830–1,1831 und 1,1745–1,1754 gehandelt werden, während das Britische Pfund aus dem Bereich 1,3484–1,3489 gehandelt werden kann. Für ein deutliches und anhaltendes Wachstum der US‑Währung gibt es nach wie vor keine Grundlage, doch zeigen die Trends beider Währungspaare derzeit nach unten.
QUICK LINKS