Francouzská centrální banka objevila elegantní způsob, jak stáhnout část svých zlatých rezerv z amerických skladů, aniž by způsobila diplomatický rozruh: jednoduše prodala kov se ziskem v New Yorku a poté jej znovu koupila v Evropě. Při zveřejnění výsledků za fiskální rok 2025 centrální banka vykázala "mimořádnou položku", která jí umožnila proměnit ztrátu 2,9 mld. eur v roční zisk 8,1 mld. eur. "Příjmy z aktiv držených na vlastním účtu banky se díky této mimořádné položce zvýšily o 12,2 mld. eur," uvedla Francouzská centrální banka ve své tiskové zprávě z 25. března. "V roce 2025 a na začátku roku 2026 musela Francouzská centrální banka, i když se objem zlatých rezerv nezměnil, sladit zbývající část (5 %) s technickými standardy, což vedlo k významným realizovaným kurzovým ziskům. TTento mimořádný kurzový příjem činil za rok 2025 11 miliard eur."

Tento krok se ukázal být jak strategický, tak mimořádně ziskový. Na rozdíl od probíhající kauzy s velkými zlatými rezervami Německa v USA, které stále leží v trezorech Federální rezervní banky v New Yorku a vyvolávají nespokojenost u některých politiků, Francouzská centrální banka otázku repatriace svých rezerv neotevřela. Místo toho počkala, až ceny zlata vystoupají na historická maxima, prodala staré, méně ryzí slitky v New Yorku za tržní cenu v amerických dolarech a poté výtěžek použila na nákup nových slitků v Evropě, které splňovaly aktualizované standardy hmotnosti a ryzosti, a to vše za současného klesajícího vývoje cen.

Výsledkem bylo, že Francouzská centrální banka dosáhla klasického win-win scénáře: žádný politický konflikt s americkou administrativou uprostřed napětí ohledně cel, Grónska, Ukrajiny a nyní i Íránu; žádné náklady na dopravu a pojištění přes Atlantik; a konečně značné zisky z operací, které posílily rozvahu banky. "Čistý kapitál Francouzské centrální banky – tedy její vlastní prostředky plus nerealizované kapitálové zisky z aktiv – zůstává mimořádně robustní na úrovni 283,4 mld. eur ve srovnání s 202,7 mld. eur v roce 2024," uvádí se ve zprávě. "Čistý kapitál zahrnuje také rezervu na přecenění státních zlatých a devizových rezerv (RRRODE) ve výši 11,4 mld. eur na pokrytí budoucích peněžních výdajů."

Francois Villeroy de Galhau, šéf Francouzské centrální banky, novinářům řekl, že rozhodnutí ponechat nové slitky v Paříži namísto v New Yorku "nebylo politicky motivované". Celkový objem francouzských zlatých rezerv zůstal po těchto transakcích beze změny na přibližně 2 437 tunách a veškeré zlaté zásoby země jsou nyní uloženy v podzemním trezoru Ministerstva financí v La Souterraine.