Globální finanční trhy reagovaly prudkým nárůstem volatility na eskalaci geopolitického napětí kolem Grónska. V pondělí 12. ledna 2026 se cena zlata vyšplhala na bezprecedentních 4 600 USD za unci a evropské zbrojařské akcie dosáhly nových historických maxim. Za týden si připsaly 10 %, což je jejich nejlepší výsledek za posledních pět let.

Paniku mezi investory vyvolaly stále realističtěji působící výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se zmocní území v Arktidě – buď odkupem, nebo silou.

Reakce trhu odráží rostoucí obavy, že takový krok Washingtonu by mohl nejen podkopat stabilitu v Arktidě, ale také rozštěpit NATO a ohrozit mezinárodní řád nastolený po druhé světové válce. Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius v pondělí prohlásil, že násilné převzetí Grónska ze strany USA by znamenalo "konec NATO" a vedlo by k mimořádně negativním důsledkům pro společnost.

Ještě nedávno byla Trumpova prohlášení o Grónsku vnímána jako pouhá rétorika. Vše se však změnilo po operaci "Absolute Resolve" – překvapivém zásahu amerických ozbrojených sil, při němž byl 3. ledna 2026 zajat venezuelský prezident Nicolás Maduro. Tento krok ukázal, že USA jsou ochotny přejít od slov k činům, a okamžitě zvýšil vnímaná rizika spojená s arktickým územím.

"Když se podíváte na ceny zlata, ty doslova křičí, že se trhy obávají geopolitických rizik," poznamenal Matthew Miskin, jeden z hlavních investičních stratégů společnosti Manulife John Hancock Investments.

Na tomto pozadí zlato za poslední týden posílilo o více než 4 %, zatímco akcie evropských zbrojařských firem zaznamenaly výrazné zisky: německý výrobce tanků Rheinmetall vzrostl o 19 % a švédský Saab vyskočil o 22 %.

Analytici zdůrazňují, že dopady případného konfliktu o Grónsko by sahaly daleko za hranice Arktidy. "Zpochybnilo by to globální řád, který byl do značné míry nastaven od Bretton Woods II, respektive od konce druhé světové války, kdy vzniklo NATO," řekl Stephen Kolano, investiční ředitel ve společnosti Integrated Partners.

Dánsko, které formálně ovládá Grónsko, reagovalo ostře. Premiérka Mette Frederiksen označila současnou situaci za "rozhodující okamžik" a zdůraznila závazek země k mezinárodnímu právu a principu sebeurčení. Vedoucí představitelé Francie, Německa, Itálie a Spojeného království vyjádřili podporu Kodani a jednomyslně prohlásili, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodnout pouze jeho obyvatelé.

Navzdory rychlému růstu cen zlata a zbrojařských akcií se široké akciové indexy drží poblíž rekordních maxim, což podtrhuje obtížnost řízení portfolií v prostředí geopolitických šoků s nízkou pravděpodobností, ale extrémně silným dopadem.

V případě skutečné vojenské intervence USA by následky mohly být rozsáhlé. Jak upozornil Jack Ablin, investiční ředitel společnosti Cresset Capital, takový vývoj "by byl zásadní událostí, která by vyvolala averzi k riziku na akciových trzích a oslabila dolar".

Současná situace vytváří příležitosti pro taktické pozicování. Za prvé, zlato zůstává spolehlivým bezpečným přístavem: nákup fyzického zlata, ETF na drahé kovy nebo futures může portfolio ochránit před potenciálním krachem akciového trhu. Za druhé, akcie evropských zbrojařských společností jako Rheinmetall a Saab nadále přitahují pozornost – v případě další eskalace by jejich růst mohl zrychlit.

Nakonec mohou obchodníci zvážit krátké pozice na americkém dolaru nebo opce na měnovou volatilitu, pokud by USA přistoupily k agresivním krokům, u nichž analytici očekávají oslabení americké měny. Vzhledem k nízké základní pravděpodobnosti tohoto scénáře je však důležité rizika diverzifikovat a vyhnout se nadměrnému využití páky.